Bez svých znalostí bych dcerce zkomplikovala život

04.08.2014 23:54


 

Pro blog Smyslový průzkumník jsem poskytla tento rozhovor.



Přeji krásné prázdninové dny. Letní dny letí jako voda a já začínám myslet na to, že mám ještě před sebou spoustu psaní a tvorby alb na Montessori výcvik. Asistentu a tlumočnici nám na kurzu dělá Kristýna eránková, která je zkušenou Montessori pedagožkou ve své školce http://www.montessorikampus.cz/ a zároveň maminkou šestnáctiměsíční dcery. Je to magická kombinace:) A tak jsem se jí poptala, jak své nabyté Montessori zkušenosti používá doma se svou dcerou:)


Hezký den, Kristýno,
jste spolumajitelka a ředitelka Montessori školky v Českých Budějovicích a získala jste diplom Mezinárodní Montessori Asociace v Denveru pro věkovou skupinu 0-3 ještě před tím, než jste měla vlastní dítě. V čem si myslíte, že toto vše asi nejvíce ovlivnilo váš přístup k vlastnímu miminku?
Abych byla upřímná, nejdřív jsem z toho malého tvorečka a péče o něj byla zaskočená. Teoreticky jsem byla připravená velmi dobře, ale prakticky jsem neměla s miminkem téměř žádné zkušenosti. Snažila jsem se vše připravit tak, jak mi velelo moje vzdělání, ale v praxi jsem měla výčitky svědomí, že nestíhám tak, jak bych chtěla. Podnikám, a proto moje práce nikdy nekončí. Musela jsem si tedy v hlavě přehodnotit priority a netrápit se tím, co nezvládám. Hlavní principy se ale snažíme dodržovat za každých okolností: svobodu pohybu, bohaté jazykové a smyslové prostředí, volný přístup a volba činnosti a respektující přístup. Jsem si jistá, že bez svých znalostí bych v dobré vůli dcerce zkomplikovala život podobně jako mnoho rodičů – kvůli neznalosti. Zakazovala bych, přikazovala a byla zoufalá, že neposlouchá a dělá si, co chce. Dělala bych věci za ní a pak bych se trápila tím, že je nespokojená a nesamostatná. Nechala bych jí plíny na zadku do 2,5 let a považovala bych to za normální. Neuměla bych ji zaujmout, rušila bych její soustředění nadšenými komentáři o tom, jak je šikovná, nebo bych jí kupovala hromadu nesmyslných hraček, které by použila jednou, a hromadily se ve skříních.

Jaké Montessori aktivity děláte se svou roční holčičkou nyní doma?
Jde nám zejména o to, aby se Mia naučila samostatnosti v běžném denním provozu. O tom nakonec tento věk je. Než abychom střádali mnoho pomůcek na policích, ukážeme jí, jak si natáhnout kalhotky, které si potom deset minut obléká a svléká. My jí dopřejeme čas, a pokud to není vyloženě nutné, nerušíme ji. Dnes už totiž víme, že jí věci nenaučíme vysvětlováním, ale tím, že jí to ukážeme a pak jí necháme, ať to zkouší sama tak dlouho, jak potřebuje. Další oblíbenou aktivitou je nalévání si čaje do skleničky a samostatné snídání, utírání stolu, nosí láhev s vodou a zaléváme květiny, miluje umývání rukou a mytí oken stěrkou. Navléká tkaničky do bot, zapíná pračku a vyndává prádlo, uklízí myčku a nosí příbory ke stolu a třídí je zpět do šuplíku. Miluje tahání různých objemných a těžkých věcí, chození do schodů a házení různých míčků ze schodů. Čteme knihy, přiřazujeme figurky zvířat k obrázkům a pojmenováváme kde co. Umí si namydlit tělo a osprchovat se. Před dvěma měsíci dostala také motorku, umí sama klouzat ze skluzavky a šplhat po žebříku.

Jsou aktivity pro takto malé děti jiné pro skupinu dětí ve vašich jesličkách a pro vlastní dítě doma?
Aktivity jsou v podstatě stejné. Jak doma, tak v jesličkách jde o to, aby si dítě rozvíjelo jazykové schopnosti a dokázalo se postarat o sebe sama v oblasti oblékání, samostatného stravování a hygieny, a aby zvládlo jednoduché praktické činnosti ve svém prostředí jako je utírání prachu, umývání nádobí, zametání apod. Dítě chce dělat to, co vidí u nás. Chce se nám vyrovnat. Samozřejmostí jak doma, tak v jesličkách jsou různé výtvarné aktivity, zpívání, tancování, říkanky a hraní na jednoduché nástroje. Rozdíl je ten, že doma vycházíme z přirozeného uspořádání věcí. Protože bydlíme v garsonce, nemá Miu tolik prostoru jen pro sebe. Máme pro ni v současnosti polici se zvířátky, knihami, různými druhy odemykání a zamykání, míči a geometrickými tělesy, ze kterých miluje nejvíc válec a kouli. V kuchyni má jeden šuplík s jejím nádobím a dobrůtkami. Ostatní jí připravím, když jdeme „pracovat“. Ukážu jí tedy, kde máme krabici na brambory, aby je mohla po přinesení nákupu přendat. Když chceme vařit těstoviny, dám jí pytlík a hrnec na její nízký stůl, aby je mohla přesypat. V jesličkách máme jednotlivé aktivity připravené na táckách, aby si je děti vzít kdykoli a vykonávat je samostatně.

 



Narazila jste na něco co, doma vůbec nefunguje a naopak co doma funguje lépe než v jesličkách?
Jesle doma nevytvořím a nenahradím komunitu batolat. Když vezmeme Miu s sebou do školky nebo do jesliček, vidím, jak pozoruje, co všechno ostatní děti dělají. Navíc ví, že tam na ní nemáme tolik času, takže musí být samostatnější a přijít si na spoustu věcí sama, i když s tím ze začátku trochu „bojuje“ a protestuje, že jí to nejde. A většinou se jí to nakonec ale stejně podaří. Další výhodou je to, že ostatní děti se o ni starají a vytváří v ní tedy normu, jak se k sobě, respektive starší k mladším, chovají. Nemá tedy za vzory už jenom nás, ale další lidi, kteří jí pomáhají upevnit si vlastní vzorce chování. Je ale jasné, že děti odkoukají všechno, jak to pozitivní, tak to negativní, takže kdybych věděla, že se v jesličkách nenaučí moc dobrého, raději bych si ji nechala doma. Doma Mie mohu věnovat více individuálního času, poskytovat jí bohatší slovní zásobu, můžeme dělat více různých aktivit a posilovat tak vzájemný vztah. Nejsem ale typ „matky na plný úvazek“ a nedokážu si představit, že bych celé dny neměla na programu nic jiného než svoji dcerku. Věřím ale, že takové maminky jsou a moc si to užívají.

Jaké máte programy u vás ve školce pro děti do tří let?
Máme tzv. přípravku, kam chodí děti od 18ti měsíců od pondělí do středy od 7.30 do 13.00 bez rodičů a zvykají si na způsob práce a pravidla, aby byl pro ně přechod do školkové třídy snazší. Pro děti od jednoho roku do tří let máme kroužky pro batolata a jejich rodiče. Jednou za týden k nám na hodinu a půl přijde rodič s batoletem a pracují s Montessori aktivitami. Snažím se s každým si během kroužku pohovořit, zeptat se jich, jak se jim daří, a na závěr si společně zazpíváme a rozdám inspirativní článek k Montessori tématu. Během těchto kroužků vzniknou i velmi plodné a zajímavé diskuze.

Na vašem webu školky máte věty:
Chcete, aby vaše dítě zažívalo úspěch?
Chcete, aby vaše dítě cítilo pocit štěstí?
Chcete, aby vaše dítě mělo zdravé sebevědomí?
Jak se tohoto docílí v Montessori školce?
V Montessori jeslích i školce postupujeme podle ověřených zásad. Víme, jaké pomůcky nabídnout dětem ve kterém období. Slouží nám k tomu znalost tzv. senzitivních období, kdy se děti učí určité věci snadno a rády. Víme, že jim v rámci senzitivních období musíme nabídnout takovou aktivitu, která bude v sobě obsahovat správnou míru výzvy – tzn., že nesmí být ani příliš jednoduchá a ani příliš těžká. A jakmile si děti svým tempem a bez zasahování dospělých osvojí dovednost, kterou jim aktivita nabízela, zažívají pocit úspěchu a naplnění a ten posiluje zdravé sebevědomí. Jsem si totiž vědom sám sebe – toho, co umím a že umím – mám sebe-vědomí. Štěstí děti navíc mohou prožívat i díky tomu, že prostředí, ve kterém pracují, trvale odpovídá jejich potřebám, a lidé, kteří je obklopují, jsou vždy připravení sdílet jejich radost, podpořit je, pomoci jim, naslouchat a domluvit se.

Chtěla byste něco vzkázat maminkám, které čtou tento web a inspirují se Montessori pro život?
Máme odborníky na mnoho oblastí z našeho života: bankéře, zubaře, kadeřníka, obchodníka, realitního makléře apod. Neméně důležité je ale mít i odborníka na péči o děti, protože vychováváme budoucí generace a na nás záleží, jak ten budoucí svět bude vypadat. Nikdo nás ve škole neučil, jak to udělat, abychom byly dobrou manželkou a matkou a není tedy ostuda přiznat, že se nám nedaří a potřebujeme pomoct. Já si naopak takových žen, které jdou „s kůží na trh“ velmi vážím, protože mají odvahu dělat změny, a tím mění celý svět. A Montessori je fantastická cesta v tom, že poskytuje program pro děti od narození do dospělosti a vychovává děti ke komunikaci, spolupráci a inovativnímu myšlení.

Děkuji moc za moudré a milé odpovědi a věřím, že je to inspirativní pro mnoho maminek, které čtou tento blog.

 

 

Zpět

Kontakt

Základní škola a Mateřská škola Montessori Kampus
Kristýna a Petr Turkovi
Na Sádkách 40 (MŠ)
Husova 17 (ZŠ)
České Budějovice

+420 777 296 380

© 2009 Montessori Kampus