Nejnovější žebříček

20.02.2016 02:16

Pravidelně čtu časopis Forbes o úspěšných a bohatých lidech, český motivační časopis o podnikatelích First Class a mým velkým vzorem v oblasti šíření Montessori pedagogiky v Čechách je kromě Evy Štarkové také Mirka Vlčková a její tým (www.amiprague.cz, www.rcandilek.cz).

Kolikrát už jsem si říkala, jak pomalu se naše škola oproti jiným podnikům rozvíjí, a cítila jsem se téměř neschopná ve srovnání s mladými podnikateli v žebříčku Čechů do třiceti let, kteří už toho podle nejnovějšího vydání Forbesu tolik dokázali. Takže jsem bilancovala: proč bych se měla cítit neschopná? A shrnula jsem si následující.

Když mi byli čtyři roky, slyšela jsem, jak doktorka tátovi radí, ať mě učí na počítači, že se svojí diagnózou skončím na vozíčku, tak ať umím něco, čím se budu moct živit. Na prvním stupni základky jsem vyměnila čtyři školy, protože jsme se často stěhovali, takže jsem neměla stálé kamarády. Když jsem se kupodivu z páté třídy dostala na gymnázium, cítila jsem se tam hloupá a ve skupině dětí jako outsider. V rodině svým intelektem a dosaženými úspěchy vynikal můj starší bratr a já se v tomto ohledu cítila nedostatečně.

Naštěstí jsem ale vždycky měla podporu rodičů. I když jsem se snažila dostihnout svého bratra a studovat v Německu a pracovat v Americe a učit se od astrologie, přes hru na bicí až po skákání s padákem, jen abych se něčím odlišila a lidi mě mohli poplácat po rameni a říct: "Jsi dobrá, Kristi."

Bohudík jsem časem zjistila, že tudy cesta nevede. A obrátila jsem svoji pozornost na to, co by mě skutečně bavilo. Pracovat s dětmi byla jedna z možností, na kterou jsem vsadila. Veškeré peníze jsem dala do studií v Německu a vybavení prvního Montessori centra a s očekáváním, co se bude dít, jsem prostě začala. Naivní a bez zkušeností s vedením jakéhokoli podniku.

Klienti začali vodit své děti ke mně na kroužek Montessori. Z prvních pár klientů se stalo na konci školního roku 40 pravidelně docházejících dětí a nutnost pronajmou si větší prostory. Vše zvenku vypadalo docela dobře. To, že jsem první tři roky byla několikrát na hranici celé podnikání den ze dne ukončit, ví jenom pár lidí. Musela jsem se vyrovnávat s některými klienty, u kterých jsem neměla velkou autoritu, protože jsem byla mladší než oni a bezdětná. Musela jsem se naučit konfrontovat se s neplatiči, zaměstnanci, na které nebylo spolehnutí, konfliktním pronajímatelem prostor a nedostatkem dovedností při řízení podniku. Nejhorší bylo potýkat se se svým zakořeněným přesvědčením, že všechno musím dělat tak, aby VŠICHNI byli 100% spokojení. A sama sebe jsem přitom postavila na poslední místo. Není divu, že jsem domů chodila vyčerpaná. Dnes děti učím, že sebe musí postavit na první místo a přitom v konkrétních situacích zvažovat výhody a nevýhody spolupráce a upřednostnění zájmů ostatních.

Po několika letech se mi ohromně ulevilo, když do podnikání vstoupil manžel a část odpovědnosti jsem na něj mohla přesunout. Na péči o děti, setkávání s rodiči, nákupu věcí od pomůcek po toaletní papír a jednání s majitelem domu jsem nebyla sama. Navíc jsem se zase mohla věnovat více rozvoji konceptu a jezdit do Prahy, kde jsem sbírala cenné informace. A narodilo se nám dítě! Zaměstnanci se nakonec vytříbili na ty ochotné a spolehlivé, se kterými byla radost spolupracovat.

Daří se nám čím dál lépe. Zvenku brnkačka. Máme novou budouvu školky. Manžel je během dne s dětmi ve školce a stará se o dům. Já dopoledne učím děti ve škole, odpoledne dělám přípravu, jednám s úřady, zájemci o vzdělávání, potenciálními zaměstnanci, vyřizuji maily, sepisuji potřebné dokumenty, snažím se co nejefektivněji vyjít s velmi omezeným rozpočtem, pracuji na strategii a rozvoji dalších stupňů školy a dokončuji mezinárodní výcvik v Montessori pro školy. Většinou s úsměvem, protože mě to baví a snažím se odpočívat, abych vše zvládla, i když si občas práci musím protáhnout do pozdních hodin.

A pak to přijde: "Mohli byste udělat ještě tohle." Nebo sama sebe vyzývám: "Oni mají tohle, já to taky chci, proč to ještě nemáme my?" Nebo: "Oni za tři roky dokázali rozjet takovouhle školu! Jejich děti umějí tamto!"

Nechci se vůbec rouhat. Za podněty jsem vděčná a stále je na čem pracovat. Ale i když v sobě nosím rýpavého šotka: musíš to okamžitě udělat, aby lidi byli spokojení, už dokážu v noci v klidu spát a za dne uvažovat a rozhodnout mezi výhodami a nevýhodami. 

Když jsem totiž loni stála na pokraji fyzického vyčerpání a dcera onemocněla, aby konečně získala moji pozornost, protože jsem byla několik měsíců v roce pracovně a studijně mimo domov, vše jsem musela přehodnotit. Uvědomila jsem si, že pokud nezměním svůj přístup, odrovnám tak sama sebe i své vztahy, a to, co se nám podařilo za téměř sedm let vybudovat, půjde do kytek. Není to sice moc, ale je to dost na to, aby to mělo jen tak skončit.

Na první místo v žebříčku jsem tedy postavila sebe. Snažím se na to pamatovat, s nikým se moc nesrovnávat a jet vlastním stylem a tempem. Tedy přesně tak, jak to umožňujeme dětem ve školce a ve škole. Navenek se změna neprojevila, ale uvnitř jsem pocítila ohromnou úlevu z toho, že můžu rozvíjet školku a školu podle svého, tedy tak, jak cítím, že to zvládnu, abych přitom zůstala zdravá a aby mě to pořád bavilo a měla jsem svoji práci ráda.  

K tomu všemu se dostavil bonus: začalo nás podporovat mnoho lidí. Občas někdo něco hezkého řekne, napíše mail, pomůže dobrou radou, darem nebo prostě ujištěním, že se na něj můžeme v případě potřeby obrátit. A to hřeje. Hodně.

Zvedám se tedy z pomyslného kolečkového křesla, překonávám svoje zcestná přesvědčení o tom, že se musím někomu vyrovnat nebo dokonce se pro někoho obětovat, stavím se na vlastní nohy a ... docela hezky už v tom chodím. Teď už si nevidím jen na špičku nosu, ale začínám vidět i na horizont a mám pocit, že tohle je jenom začátek. Že za tím horizontem čeká ještě spoustu možností, pro které bude mít cenu zůstat zdravá, optimistická a s manželem a podobně naladěnými lidmi po boku. 

Kristýna Turková

 

Zpět

Kontakt

Základní škola a Mateřská škola Montessori Kampus
Kristýna a Petr Turkovi
Na Sádkách 40 (MŠ)
Husova 17 (ZŠ)
České Budějovice

+420 777 296 380

© 2009 Montessori Kampus