První týden

04.09.2015 15:32

 

První den jsem byla pěkně nervózní, asi víc než děti, a možná že spíše z dospělých. Děti byly fantastické. Říkali jsme si o vzniku vesmíru, ukazovali si experimenty, trochu počítali i psali.

Druhý den jsme už s dětmi pracovali takovým tempem, že jsem si říkala, abych je tím neotrávila. Kromě počítání i psaní jsme si přidali experiment, jak se mění skupenství v závislosti na teplotě, cvičení na rozvoj grafomotoriky a další. Třetí den to bylo fantastické, děti samy si zvolily práci na tisícovkovém řetězu a doplňovaly k němu čísla (procvičování následnosti čísel a násobilky), což si zopakovaly opět ve čtvrtek. Byla jsem dojatá, jak jsou nadšené, spokojené, projevují iniciativu a svoji přirozenou inteligenci - a bylo mi líto, že to nemohou zažívat všechny děti. Moci pracovat s tak krásnými materiály, dělat skutečně velké věci (dělit miliony... - v první třídě, proč ne?), pohybovat se, jak to tělo potřebuje... A pak být schopen disciplinovaně sedět, když jim něco ukazuji, protože tuší, že to bude zajímavé...

První týden byl hodně poznávací, co komu sedne, o co má zrovna kdo zájem a co zvládne. Mezi dětmi je v některých věcech velký rozdíl, ale ty, které jsou trochu pozadu, velmi rychle a statečně dohánějí ty, kteří jsou o něco napřed. 

Nejlepší ovšem je, že chtějí vždy pracovat v partě dvou, tří nebo všech pěti, domluví si, jak budou pracovat, dbají na fair play, navzájem si pomáhají a motivují se, takže je nemusím do práce pobízet, ani je umravňovat, že mají mlčet a dělat to, co jim nařizuji.

Máme pár věcí, které děti musejí dělat, abychom nezanedbávali například nácvik krasopisu, ale vždy se dětem snažím připravit potřebné věci na míru tak, aby je to bavilo. Spíše je vybízím k pečlivosti a kvalitě, než kvantitě odevzdané práce. Když jim nějakou práci zadám, sleduji, jestli je to baví a jak to zvládají, a ptám se, zda je to pro ně dobrá výzva nebo je to příliš lehké nebo těžké, a postupujeme tak, aby vše pochopily a měly motivaci pracovat dál. 

Dneska jsem se s Adriankem učili, jak zapisovat čísla o pěti místech - ještě to musí sice procvičovat, ale na to, jak se mu do matematiky ve školce nikdy nechtělo, byl velmi ochotný! Emička, Bertík a Jaromírek dnes skládali tisícovkový řetěz. Hrdě oznamovali, že jim to trvalo jen 15 minut, zatímco včera 16 (a pak, že se v Montessori nesoutěží). A nakonec se všichni chtěli účastnit i vytváření knihy o čarách (mluvili jsme o nich na začátku týdne). Každý si vyrobil tu svoji, naučili se přitom rýsovat přímku, polopřímku, úsečku a vodorovnou, svislou i šikmou čáru. Pokud si to děti všechno nezapamatovaly, nevadí, budeme to probírat ještě vícekrát, ale první semínka jsou zaseta. :-)

Tak hurá na přípravu dalšího dne. Ale není nad znalosti veškerého materiálu ve třídě a flexibilitu. Naštěstí vím, že dětem mohu do velké míry vyhovět v jejich přáních a odklonit se od svého původního plánu pro ně, protože ve třídě máme samé Montessori pomůcky, pomocí kterých se děti naučí vše potřebné. Jen možná v jiném pořadí, než které jsem pro ně zvolila já, zato mnohem efektivněji, protože se to učí na základě své vnitřní motivace a ne kvůli tomu, že jim někdo řekl, že je to pro ně zrovna teď vhodné.

 

Zpět

Kontakt

Základní škola a Mateřská škola Montessori Kampus
Kristýna a Petr Turkovi
Na Sádkách 40 (MŠ)
Husova 17 (ZŠ)
České Budějovice

+420 777 296 380

© 2009 Montessori Kampus