Kdo byla Montessori?

Maria Montessori se narodila 31. srpna 1870 v Chiaravelle v Itálii. Její milující matka ji vedla k úctě k sobě samé a k druhým lidem, k sebevědomí, k vědomí vlastní síly a k sebe-disciplíně. Maria Montessori přesahovala tehdejší stereotypní představu o ženě a již od útlého věku měla pocit, že má před sebou velký úkol.

V roce 1896 vystudovala jako první italská žena medicínu, získala místo asistentky v nemocnici a založila si vlastní praxi. Na základě mnoha návštěv v ústavech pro mentálně postižené děti se začala věnovat studiu klasických děl lékařů a pedagogů Itarda, Seguina, Pestalloziho, Fröbela a Rousseaua, u kterých ji zaujala zejména Seguinova věta: "Domnívám se, že mentální postižení je spíše pedagogickým než zdravotním problémem."

Spolu s Dr. Giuseppem Montesanem začala rozvíjet nový výukový program pro mentálně postižené děti. Výsledky mnohačetných pozorování a experimentování s různými didaktickými materiály a metodami překročily veškerá očekávání. Mentálně postižené děti zvládly základní předměty jako čtení, psaní a počítání lépe než děti zdravé. Maria Montessori tedy začala zkoumat, jak by tato nová metoda mohla pomoci zdravým dětem.

V roce 1907 otevřela v nejchudší čtvrti Říma tzv. Casa dei Bambini (Dům dětí) pro bezprizorní děti z ulice. Dětem nabídla smysluplné aktivity a specifické pomůcky, které je vedly k samostatnosti, odpovědnosti a dobrým výsledkům v oblasti praktické a sociální, v jazyce, matematice a dalších předmětech. Maria Montessori tak získala obdiv a podporu široké veřejnosti a metoda se rozšířila do celého světa. Začala učit kurzy v Holandsku, v Americe, v Německu, v Indii a v dalších zemích a založila dodnes fungující organizaci Association Montessori Internationale (AMI), která zajišťuje vynikající úroveň vzdělávání. V letech 1949, 1950 a 1951 byla Maria Montessori nominována na Nobelovu cenu míru.

Zemřela 6. května 1952 v Amsterodamu v Holandsku. Její pravnoučata se dodnes zasazují o to, aby se myšlenky výchovy k míru dostaly k co největšímu počtu lidí.