Děti si u nás nesmí hrát?!

Občas se ke mě dostanou otázky na Kampus, jako např. Slyšela jsem, že děti si u vás nemohou spontánně hrát a mluvit spolu. Co je na tom pravdy? A jak řešíte šikanu?

Děti si u nás samozřejmě spolu hrají a povídají si, jako všude jinde. Není žádoucí ani reálné dětem dělat program tak, aby si spolu nemohly hrát a povídat si. Hrát si a povídat si spolu jsou dvě lidské tendence, které posunuly úroveň lidstva vpřed. Nelze je potlačit, ale lze je naopak využít k rozvoji dalších sociálních dovedností! A to děláme.

To, o čem jste zřejmě slyšela, tvoří cca 20 minut z celého dne, kdy chceme, aby děti něco cíleně trénovaly. Jinak převažuje spontánní výběr činností. Děti však u nás nejenom hlídáme, ale také vzděláváme. Připravujeme děti na docházku do školy: aby byly samostatné v sebeobsluze, aby dokázaly vyjádřit svoji potřebu a požádat, o to, co potřebují, aby dokázaly počkat a chovat se laskavě, aby rozuměly instrukcím a dokázaly splnit úkol, aby se orientovaly ve světě kolem sebe, aby poznávaly samy sebe a své silné a slabé stránky, aby odhadly, jaké důsledky budou mít jejich rozhodnutí, aby byly připravené po jazykové a matematické stránce. Děláme to pomocí jemného a důsledného vedení. Naprostá většina dětí je spokojených.

Některým dětem se však trénovat nechce, ať už oblékání, úklid po aktivitě, laskavost ke kamarádovi, rozvíjení smyslů, sluchovou analýzu, grafomotoriku nebo počítání předmětů aj. Jsou pro to různé důvody. Některé děti jsou od přírody tvrdohlavé, jiné chtějí všemu šéfovat, další mají poruchu pozornosti a některé jsou zvyklé na servis z domova a nechtějí dělat nic, co je stojí příliš velké úsilí.

Naše školka je často první oficiální instituce, kde se děti setkají s požadavky a laskavou důsledností. Trváme na tom, že děti budou chvíli dělat nějakou činnost, kterou přizpůsobíme jejich dovednostem a schopnostem. Něco, co pro ně není příliš jednoduché (nenudí je to), ani to není příliš obtížné (nemáme nereálná očekávání). Záleží jenom na dítěti, zda se tomu bude bránit, nebo zda požadavek na chvíli se přizpůsobit a podat výkon přijme jako součást života a bude spolupracovat.

Je pravda, že některé děti se tomu velmi brání a snaží se unikat. Tyto náročné výchovné a vzdělávací chvilky však přirozeně vyvažujeme oceněním a humorem. Pro některé rodiče je však obtížné ustát emocionální nátlak ze strany dětí, když o těchto situacích doma hovoří. Může to vypadat, že se ve školce neděje nic jiného, než že dětem zakazujeme spolu mluvit a přikazujeme jim, co mají dělat.

Pokud se rodiče pídí po důvodech dětské nespokojenosti, hovoří s námi a přijdou se podívat do třídy během vzdělávacího programu s dětmi, aby zjistili, co se ve skutečnosti děje, nátlak svého dítěte ustojí, protože vidí, že ve třídě panuje klid a pohoda, a že nám jde o to pomoci dítěti kromě jiného naučit se respektu, soustředění, konstruktivní přizpůsobivosti a pracovitosti. Naopak začnou oceňovat naši trpělivost, vytrvalost a vedení.

Jsme často navštěvovanou a obdivovanou školkou a školou, spolupracujeme s Jihočeskou univerzitou a mezinárodní společností Montessori Institute Prague. Stále se vzděláváme a spolupracujeme se speciálními pedagogy, montessori odborníky, kouči a psychology, abychom dětem co nejlépe pomáhali v jejich rozvoji, a také se učíme, jak naše vize, cíle a způsob práce komunikovat rodičům, abychom si rozuměli a na cestě vývoje dítěte spolupracovali v jeho prospěch.

O šikaně v naší školce nemůže být řeč.

Šikanování je jakékoliv záměrné a opakované chování, jehož cílem je ublížit, ohrozit, zastrašovat či ponižovat jiného člověka, případně skupinu lidí. Je to cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině jedinců, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování.

Za šikanování se nepovažuje škádlení a jednorázová agrese. Například, když se poperou dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce, která se jim líbí oběma. Nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy se oběť neumí nebo nemůže z různých příčin bránit. (www . stop - sikane . cz)

Při nástupu všechny rodiče upozorňujeme na to, že děti nevychováváme a nevzděláváme ve skleníku. Jsou to děti a učí se žít pospolu. Některé děti se občas nepohodnou, někteří kluci si ublíží v přehnané hře venku na zahradě i fyzicky, i když tam jsou pedagogové přítomní a snaží se těmto situacím maximálně předcházet. Kluci přirozeně poměřují své síly. Holčičky občas použijí manipulaci. Vše se děje v rámci testování hranic, o kterých si povídáme a aktivně s dětmi hledáme konstruktivnější řešení.

V naší školce se děje spoustu nádherných momentů, které je nutné ocenit. Děti si dokážou pomoct, jsou přátelské ke kamarádům i k novým dětem, jsou laskavé ke slabším, dokážou se ocenit, vytvořit partu a společně si svorně hrát, ukazují si, co nového se naučily a co nového objevily, sdílejí společně radost ze svého výrobku, dokážou si nabídnout místo a svačinu, pečovat o jesličkové děti, nabídnout ruku, když se někomu stýská, děti s radostí sčítají a odčítají, píšou a čtou, protože je to baví, hrají spolu divadlo, zpívají, chodí do muzea a galerie a mnoho dalšího. Přijďte se podívat a přesvědčit se na vlastní oči, jak to v Kampusu chodí.

Prohlídka Montessori Kampusu (od jeslí po základní školu)

18. února 2023

od 10.00 cca. na 1,5 hodinu, bez dětí (chtěly by si hrát, ale na práci s dětmi bohužel nebude čas)